středa 11. března 2015

HM spring






jarní kolekci h&m jsme se rozhodli nafotit pro ivana v dost netradičním duchu  - ve studiu a barevně. fotilo se před měsícem a půl, ale museli jsme do uvedení čekat až teď. proč? no přeci proto, že do prodeje jde až zítra, tedy 12.3. Bohužel pro mimopražské najdete jarní kolekci pouze v Praze Na Příkopě, ale pokud vaše srdce hoří kupříkladu po tom modrém župánku nebo parce, kterou má na sobě michal...inu, proč si neudělat výlet do prahy? :) spojte tak příjemné s užitečným, udělejte si výlet do metropole, ve které se už opravdu začíná probouzet jaro, zajděte si na pár výstav nebo třeba do zoo a botanické zahrady ...

líbí se vám kolekce? a fotky? katka to pojmenovala jako "brusel meets japan" :) co si myslíte vy?


pac. b

pondělí 16. února 2015

jaro za dveřmi

čepice, svetr h&m, šaty zara, bunda levi´s, boty asos, batoh fjallraven

fotky od ivanush


konečně to venku vypadá, že přišlo jaro. s jarem samozřejmě jde ruku v ruce nejenom slunce, teplo a odhazování svršků, ale také rýma, bolest v krku a různé jiné "doplňkové služby" únorových viróz. možná by bylo ale trochu zlé házet všechnu vinu jen na počasí; asi byla hloupost v sobotu nad ránem pobíhat kolem neone jen v lehké bundě v domnění, že venku není zas taková zima, jako byla před hodinou (jasně, kolem druhé v noci jsou to v praze tropy...) 
takže dnes to je už druhý den, co si stěžuju, jak strašně mě bolí v krčku a že smrkání je nejhorší věc na světě a nemám chuť, naproti tomu mám teplotu, jsem opuchlá a celý život je tak nějak komplet naprd. jasně že není, nemohlo by být lépe. mám se skvěle, kluk mi vaří nejlepší veganské pokrmy, ačkoliv není vegan (dnes k večeři karí s tofu a kokosovým mlékem, zeleninou a rýží - génius!), já mu vařím taky, svítí slunce, tlustice rostou, řeřicha roste, procházet se je daleko snažší, ptáci si prozpěvují, zkrátka cítíš, že jaro je za rohem.

a ten žlutý kanken jsem dostala jako předčasný dar k mým narozeninám taky od michala. no co vám mám povídat, kluk snů...


co vy, jak se těšíte? a máte nějakého super pomocníka proti rýmičce? 





 

úterý 13. ledna 2015

tlustice


šaty H&M
fotky od ivanush , edit já



tlustice není žádné označení pro korpulentnější ženu či dívku. tlustice jsou malé krásné sukulenty, zmenšeniny velkých stromů a tak trochu mi připomínají baobaby. mít rád tyhlety rostlinky mě naučil michal. když jsem s ním začínala randit, byla to věc, která mě u něj doma asi nejvíc zaujala - spousta rostlin, podobných bonsajím, které společně vytvářely malý lesík, fantastický minisvět. 
máme jich teď na našem bytě spoustu a já se těším na jaro, až budeme "řízkovat" a bude jich ještě víc. každý týden je zalívám. sukulenty sice nějak přehnanou vodní péči nepotřebují, ale u nás je docela sucho, takže jim dopřávám vlhko častěji. taky si jich daleko víc všímám, s michalem si je vždycky prohlížíme na ulicích v oknech, jak jsou hezky upravené nebo naopak zanedbané, jak jsou velké..haha.

tak to bylo něco málo k mému vztahu k flóře :)

co říkáte na zimu? sníh napadl a roztál, stromy začínají pučet, jeden den je venku na slunci 15 stupňů a další den vane ledový severní vítr, který je krutý, a už tak nízkou venkovní teplou snižuje o pár dalších stupňů směrem dolů. co to jako má být? příroda si z nás tropí žerty, hraje si na duben nebo...? a řekněte - kdo by už nechtěl jaro? já jsem za nástup jara všema deseti. konečně budu moct nosit tyhle šaty i venku, taky budu moct chodit v polobotkách a odhalovat kotníky bez toho, aby to někoho pobouřilo, nebudu vypadat jak velká chodící maxihouska a věřím i tomu, že nebudu mít neustálou potřebu se nacpávat, řekla bych až přecpávat. prostě já chci jaro!






pac. b

středa 17. prosince 2014

šero


batoh whitepepper, kabáta c&a, rolák local icons, kalhoty american apparel, boty asos




včera jsme se šli s ivanem na chvilku projít na náplavku - abych byla upřímná, déle než chvíli se tam opravdu v podvečer procházet nedá, pokud tedy nejste vlastníkem takového ultra gangsta kožichu jako ivan nebo paula. snad i na těch fotkách jde vidět jemná jinovatka, která se mi vytvářela z chloupků na obličeji... upřímně - tahleta zima už mě se*e. moc se omlouvám za takto silný a ne zrovna slušný výraz, ale nemohu jinak popsat své pocity. nejde to jinými slovy. prostě ne.

a popisovat své pocity ohledně vánoc a všeho toho okolo? asi bych vám spíš kazila náladu. prostě mě už přibližně před měsícem, než všechny tyhle šílenosti začaly, začlo lézt cokoli s vánoční tematikou na nervy - trhy, světla, stromky, trdelníky, perníky, langoše, svařáky, medoviny, lidi. davy, kvatna, moře lidí. beru na milost svařák - ten aspoň zahřeje, jak na těle, tak po větším množství i u srdce. zahřát u srdce potřebuje občas každý. ale zpět k vánocům. letos si odbudu svou premiéru, a to první štědrý den bez rodičů a prarodičů. v záchvatu vyhejtovanosti tzv. proti všem jsem se rozhodla, že půjdu ještě 24. do práce a posléze strávím sváteční večer i hod boží s michalem ( já totiž teď moc svařáku a ani alkoholu nepiju, hřeje mě láska ) a hlavně - přeci nejde o jeden blbý večer. nedávno jsem konstatovala, že pro mě jsou vánoce každá má návštěva moravy a rodiny. takže ponaučení nakonec: kašlete na svátky a mějte se rádi celý rok. a nadělujte si dáryk celoročně. a radost. a salát. a chlebíčky. a nevěřtě těm blikacím světélkům a jehličí - kecají.



pac. b


pées: dárky už mám. juch!
pées2: ...ale cukroví ještě ne.

neděle 7. prosince 2014

podzim


mikina adidas, šaty the whitepepper, hrníček kateřina kynclová & adekor


já už opravdu v poslední době nevím, co mám v tomhle počasí dělat! mám pocit, že jediná volba je jíst, pořádně si obalit nervy na zimu, která se nás bude ještě pár měsíců hezky držet...většinu času tak trávím buď v práci nebo zakutaná doma, případně se občas odhodlám a jdu se projít ven (samozřejmě i ta procházka má většinou za cíl koláč a kávu, tzn. zase jídlo)
 taky jsem teď ve fázi prosince, kdy už bych konečně měla začít chystat cukroví, ale víte co? vůbec se mi nechce. nechce se mi vlastně nic, prostě na facku. může za to počasí? řekněte, že to máte podobně, ať netrpím tak černým svědomím... 

mimochodem -  zeď v kuchyni jsem pokreslila já. měli jsme vykachličkováno takovou podivnou, neosobní béžovou, ale ta se nám samozřejmě nelíbila. tabulová barva to vyřešila. a design můžem měnit klidně každý den :) (jinak je ta kuchyň ale stejně naprd)



pac a krásný den. b