středa 17. prosince 2014

šero


batoh whitepepper, kabáta c&a, rolák local icons, kalhoty american apparel, boty asos




včera jsme se šli s ivanem na chvilku projít na náplavku - abych byla upřímná, déle než chvíli se tam opravdu v podvečer procházet nedá, pokud tedy nejste vlastníkem takového ultra gangsta kožichu jako ivan nebo paula. snad i na těch fotkách jde vidět jemná jinovatka, která se mi vytvářela z chloupků na obličeji... upřímně - tahleta zima už mě se*e. moc se omlouvám za takto silný a ne zrovna slušný výraz, ale nemohu jinak popsat své pocity. nejde to jinými slovy. prostě ne.

a popisovat své pocity ohledně vánoc a všeho toho okolo? asi bych vám spíš kazila náladu. prostě mě už přibližně před měsícem, než všechny tyhle šílenosti začaly, začlo lézt cokoli s vánoční tematikou na nervy - trhy, světla, stromky, trdelníky, perníky, langoše, svařáky, medoviny, lidi. davy, kvatna, moře lidí. beru na milost svařák - ten aspoň zahřeje, jak na těle, tak po větším množství i u srdce. zahřát u srdce potřebuje občas každý. ale zpět k vánocům. letos si odbudu svou premiéru, a to první štědrý den bez rodičů a prarodičů. v záchvatu vyhejtovanosti tzv. proti všem jsem se rozhodla, že půjdu ještě 24. do práce a posléze strávím sváteční večer i hod boží s michalem ( já totiž teď moc svařáku a ani alkoholu nepiju, hřeje mě láska ) a hlavně - přeci nejde o jeden blbý večer. nedávno jsem konstatovala, že pro mě jsou vánoce každá má návštěva moravy a rodiny. takže ponaučení nakonec: kašlete na svátky a mějte se rádi celý rok. a nadělujte si dáryk celoročně. a radost. a salát. a chlebíčky. a nevěřtě těm blikacím světélkům a jehličí - kecají.



pac. b


pées: dárky už mám. juch!
pées2: ...ale cukroví ještě ne.

neděle 7. prosince 2014

podzim


mikina adidas, šaty the whitepepper, hrníček kateřina kynclová & adekor


já už opravdu v poslední době nevím, co mám v tomhle počasí dělat! mám pocit, že jediná volba je jíst, pořádně si obalit nervy na zimu, která se nás bude ještě pár měsíců hezky držet...většinu času tak trávím buď v práci nebo zakutaná doma, případně se občas odhodlám a jdu se projít ven (samozřejmě i ta procházka má většinou za cíl koláč a kávu, tzn. zase jídlo)
 taky jsem teď ve fázi prosince, kdy už bych konečně měla začít chystat cukroví, ale víte co? vůbec se mi nechce. nechce se mi vlastně nic, prostě na facku. může za to počasí? řekněte, že to máte podobně, ať netrpím tak černým svědomím... 

mimochodem -  zeď v kuchyni jsem pokreslila já. měli jsme vykachličkováno takovou podivnou, neosobní béžovou, ale ta se nám samozřejmě nelíbila. tabulová barva to vyřešila. a design můžem měnit klidně každý den :) (jinak je ta kuchyň ale stejně naprd)



pac a krásný den. b 

  



pondělí 17. listopadu 2014

něco k snědku




jídlo. jedno z nejhlavnějších témat mých debat. mám ráda jídlo, dobré jídlo především, ale budu upřímná - občas si taky zadám nějakou prasárničku typu "rohlík tukový - 2ks + vlašský salát". jsem ale zastánce toho názoru, že všeho s mírou, to znamená, že i ten rohlík s vlašákem jednou za čas nemůže uškodit. můj apetit některé lidi občas trochu překvapuje, občas množství toho, co dokážu sníst, udivuje i mě samotnou. 

po slibech a příslibech sobě samé, že začnu jíst zdravě, že se nebudu zbytečně přejídat a že už to prostě není normální, takhle se cpát (jak gravidní žena), jsem se rozhodla začít to dělat trochu jinak. nebudu vegetariánka ani veganka - zvířata mám ráda, to ano, ale jsem prostě bezcitný milovník řízků a burgerů, chutná mi to a měnit to nebudu. stejně tak si umím vychutnan sýry všech druhů a vůní. to ale neznamená, že mi nechutnají vegetariánská a veganská jídla a díky bohu mám chlapce, kterému chutnají též. v kuchyni mi to navíc docela jde - nechci se nijak chvástat, ale moje dýňová polévka je nejlepší na světě, cizrnu se zeleninou umím taky moc dobře, no českých klasik se také nebojím ( a michal má zase nejelpší hummus) :) takže se s vámi dělím aspoň o zlomek toho, co se mi objevuje na talíři, přidávám pár doporučení a kdyby někdo chtěl třeba recept, nechť se ozve.


1. sladká snídaně, především v létě a začátkem podzimu moje nejoblíbenější
2. opět ovesná kaše, tentokrát s malinama, čerstvým fíkem (miluju fíky!) a trochou čokolády
3. vynikající makový koláč v martin´s bistro na žikově, jděte tam! kousek od věže
4. celozrnný chleba s rybí pomazánkou z m&s, salát s šalotkou a rajčetem, miska ovoce. plnohodnotná snídaně, tomu věř.
5. perník s cuketou a minimnožstvím cukru s celozrnnou moukou. tenhle mi upekla terka <3 p="">
6. moje dýňovka - bez mouky, s jogurtem a čerstvou bazalkou
7. těstoviny s parmskou šunkou, cuketou, parmazánem a rukolou  - jednoduché a rychlé
8. geniální vietnamská baget a v mr.bahn mi. o nom nom.
9. těstoviny s olihní, fazolkama, rukolou a parmazánem v rybárně na pankráci - bistro s nejlepším obědovým menu, doporučuji vřele!
10. moje další snídaňová variace - domácí vajíčka, sýry, fíky, celozrnný chleba
11. doma na moravě, čerstvý chleba s domácí lučinou, vajíčkem od máminých slepiček, pažitkou ze zahrady a k tomu kakao.
12. kachna, zelí, knedlíky. morava, hody a za víkend jsem přibrala tak 5 kilo. ale bylo blaze.
13. lokal burger navíc s grilovanou cibulkou a slaninou, osudová láska v the tavern. díky nim mám závislost na burgrech (tak trošičku tam totiž občas pracuju, hihi)
14. hráškový krém s jogurtem. parmazánem a krutonkama. ať pořád nevařím jen tu dýňovku...

co se týče podniků, mám jich pár oblíbených, kam se ráda vracím. stáli byste o pár "rad" na místa, jídlo, lidi a kavárny? hm hm? a doporučtě mi nějaké super skvělé zdravé recepty, prosím.


pac, mějte krásný 17. listopad, oslavte ho rozvážně a užívejte :)

pées: a všem moc děkuji za komentáře k minulému článku, vůbec jsem to nečekala, ale velmi velmi mě to potěšilo.






neděle 16. listopadu 2014

procházky...



ráda se procházím. michal má raděj jízdu na kole, protože je rychlejší, ale mě chůze uklidňuje - můžu se dívat kolem sebe, můžu si povídat s druhým člověkem, můžu přemýšlet bez obav, že se přehnaně zasním a způsobím dopravní kolaps. 

v neděli, dva týdny zpátky, jsme se byli podívat na olšanské hřbitovy. ač bydlím v praze docela dlouho, nikdy jsem tam nebyla, ale už jsem se tam nějakou dobu chtěla vypravit. a byly dušičky, padla krásná hustá mlha, která se hezky povalovala mezi starýma hrobkama, všude rostly šlahouny břečťanů a my se museli prodírat zarostlýma cestičkama a pak se začlo stmívat...mám hřbitovy ráda. když jsem byla malá, měla jsem z těchhle míst strach, děsila mě představa, že nějaký mrtvý vylezá z hrobu a stahuje mě k sobě dolů. dnes to ale vnímám jinak, hřbitovy jsou jedny z nejklidnějších míst ve městě a mají své kouzlo. a taky nejsou "znesvěcené" tím vším humbukem okolo (ale ten "humbuk" mám občas taky ráda, nebudu pokrytec), lidi si zkrátka takových míst váží. a nebo je to všechno jenom můj pocit...

tohle není outfitpost. nevím, jestli to někdo vůbec ocení, ale věřte, že to byla jedna z nejkrásnějších procházek :)





krásný den všem. b

pondělí 3. listopadu 2014

4+4



na festival 4 + 4 dny v pohybu (probíhal současně se signal festem, což byla akce tak trochu naprd, řekla bych) jsme se byli podívat až v den, kdy samotná výstava, která se konala letos stejně jako loni v paláci u stýblů, končila. nebylo to ale náhodou, protože právě v sobotu byla v plánu prohlídka s komentářem kurátorů krištofa kintery a denisy václavové. osobně mě překvapilo, kolik lidí se zúčastnilo, čekala jsem pár nadšenců, malinkou hrstku, ale samozřejmě mě to potěšilo...kinterův komentář k vybraným dílům byl skvělý, trošku roztěkaný, ale vtipný - přesně takhle jsem si to představovala. samotná výstava byla velmi příjemná, vystavovalo velké množství českých umělců (tak kupříkladu vendula chalánková, klára volková, jan vytiska, jedinečné svatopěstitelské družstvo a tak dále..), kteří se snažili odpovědět na otázku "who is the director?", tedy "kdo je tady ředitel?". vlastně ani neodpovídali, protože jak bylo řečeno kurátory, tato otázka je natolik složitá, že na ni nejde ani odpovědět. takže ji spíš každý umělec pojal po svém, díval se na to, kdo tedy může být ředitel (ta boudička s razítky - protože ředitel je ten, kdo má nejvíc razítek) a co to vlastně ten ředitel je. a prostor...prostor byl zkrátka naprosto úžasný, bývalá diskotéka alfa byla pro 4+4 dny jako stvořená.

my jsme po výstavě neodolali a pustili jsme se i na tajemnou (a hlavně zakázanou) prohlídku budovy paláce. bylo to krásné, ale také smutné, prostory se nevyužívají, takže celá budova pomalu podléhá zubu času. vyšplhali jsme až na střechu a sledovali jsme ten kýčovitý západ slunce a bylo všechno naráz fajn, taková ta hezká podzimní nostalgie...


pokud se chcete o 4+4 dnech v pohybu dozvědět víc, koukněte sem nebo na fejsbuk tady


krásný den. b

neděle 2. listopadu 2014

NEVER HIDE








nedávno mě, ivana a kluky oslovila véra s tím, zda-li bychom nebyli tak hodní a nepomohli jí s přípravou podzimní kampaně pro rayban a optique, která se nese v "kníratém" listopadovém duchu. o movembru jste určitě někdy slyšeli - muži si po 30 dní nechají růst knírek, čímž upozorňují primárně na rakovinu prostaty a všeobecně zdraví mužů. to jen taková informace pro ty, co nebyli nikdy zasvěceni...všeobecně šlo ale o to, abychom nafotili ty nejvíc skvělé fotky, které nebudou nijak trapně strojené, přehnané, prostě z kterých budou mít všichni takový ten příjemný pocit. navíc se s klukama známe a máme se rádi (samozřejmě, láska, srdíčko a tak dále), taky bychom měli asi nejvíc kůlio band na světě - patrik nám tam chybí jen proto, že jeho svářečská helma na hlavě neprošla cenzurou.

jinak co se týče brýlí...já mám ty svoje raybany už pěkných pár let, stejně tak michal (jehož táta je našel kdysi dávno, pradávno v taxiku, haha...) a všem doporučuju si taky něco podobného pořídit. zajděte za vérou do palladia, poradí vám, usměje se na vás, vyfotí vám polaroid a vy si odnesete brýle vašeho života - nebo o ně možná budete moct brzo soutěžit tady,  uvidíme .)
líbí se vám fotky? chcete, abychom vám zahráli na svatbě?



v hlavních rolích: michal, viktor, patrik, františek a já
fotil : ivanush
brýle od: optique palladium



pac, čau, mňau.
b.

úterý 21. října 2014

polagraph x hm x kámexs

 

vše kromě mého klobouku h&m

fotky by ivanush a já

ha! chystáme se na podzim, na halloween, vybíráme ty nejvíc super dýně, které bychom snědli a taky z nich vytvořili nějaké skvostné umělecké dílo, hladinu draslíku udržujem příjmem banánů a pořádně rozpálení jsme díky tunám chilli papriček ze zahrádky. 
pár kousků z poslední kolekce háemka jsme se rozhodla vyfotit na polaroid. u toma v polagraphu jsem koupila pár náplní, nápad jsem měla a stačilo jen vytvořit to pravé "coolio" prostředí (u nás v kuchyni, hihi), nakoupit již zmíněné banány a fotošůt je na světe...

zkrátka terex, ivanex a bárex jsou kámex




mějte se krásně.
b.

pondělí 13. října 2014

školně


čepice, kabát c&a
šaty secondhand
boty vagabond
taška the whitepepper


tak nám nastal podzim, což znamená, že konečně můžem svobodně nosit kabáty a čepice, vrstvit, jak se nám zamane, obouvat teplé ponožky a boty, zkrátka se hezky zateplit a chystat se na mrazivou zimu. pro mě, co se týče "módy", je synonymem podzimu kostka a káro. v obchodech i na internetu jsem hledala docela dlouho nějaký károvaný kabát, ale všechno buď bylo nevhodně barevné, případně málo teplé nebo prostě a jednoduše předražené - on takový kabát není zas taková timeless záležitost, takže ivestovat se mi do něj moc nechtělo. a tenhle je hezky vínový, hřejivý, střihově tak akorát...
nošení čepic je pak další moje doména. momentálně čekám, až mi dorostou vlasy, a nacházím se ve fázi absolutní nespokojenosti - ideální by tak bylo, kdybych nějakou pokrývku hlavy mohla nosit pořád, ale ne vždy je to bohužel možné. takže ve velkém pojídám různé preparáty na urychlení růstu vlasů, věřím v placebo efekt a doufám, že za pár měsíců budu mít vlas stejně dlouhý a hustý jako lady godiva.

mimochodem...tyto fotky vznikly po extra divokém večírku s ivanem a martynem a na svědomí je má opět ivanush. a už s nima nikdy nikam nejdu :)))) na tohle už jsem moc stará a líná. ale stálo to za to, to ne že ne!



mějte se krásně a užívejte podzimu.
pac. b

středa 1. října 2014

holka s kočkou




fotky ivanush , edit já


jsem kočkomil. mám ráda kočky i psy i jiná zvířata, takže bych samu sebe nepopsala jako "catperson", jak se prý lidé dělí. kokon je nový kocour od terexe. no, kocour, spíš ještě kocourek. ale neposedný je dost a dost...jestli je kido zlookid, tak tenhleten uličník se dostal na daší level zlobivosti.
 no a teď k šatům - značku whitepepper mám ráda už docela dlouho, tyto šaty jsou moje třetí, příští týden očekávám balík s dalšíma a nezůstanu jen u nich. mají naprosto skvělé střihy, látky, prostě všechno je tak, jak má (podle mně) být. a navíc ta pudrová barva. jako noční košilka.

dlouho jsem se neozvala, ale není čas, jako vždy, klasická chabá výmluva. ale tento podzim je podzimem hudebním, spoustu času trávím na koncertech. takže, vážení, choďte, dokud to jde. a taky si zajděte do kina na film benjamina tučka plán - věřím, že pro pražské i mimopražské poskytuje tento dokument skvělý pohled na "obchodování" s tím, co v podstatě patří nám všem, na politikaření a nekalé "prácičky" lobbistů. dobrý pocit z toho mít nejspíš nebudete, ale možná to nás všechny donutí víc přemýšlet nad tím, co se v našem státě děje. 


čauzr, pac, mějte se krásně.
b.




středa 3. září 2014

v jednom kole


košile, kalhoty zara, boty h&m
  
nejlepší fotky od ivanushka


ano, jsem v jednom kole. práce střídá jinou práci, ve volném mezičase jezdím po praze na kole, nebo mě michal vozí na motorce, užíváme si posledních hezkých dnů, grilujeme na chalupě i ve městě, trochu se opíjíme a popíjíme, fotíme, skenujem, válíme se, vaříme, jíme...život je prostě nejlepší.

tohle kolo už mám docela dost dlouho, michal mi ho sestavil k narozeninám, takže je to kolo s přidanou hodnotou aka láska included. pravda, obvykle se na něm neproháním po našem obývacím pokoji, ale má tady své místečko, hezky čeká v koutku. vždyť o kole jsem vám už něco málo psala...
co se týče téhle košile a kalhot - i kdybych neměla ani korunu, prodám třeba prst. nebo ledvinu. abych si je mohla koupit znovu. nejlepší supers střih! možná zní to trapně a hloupě, taková materiální radost, ale co vám mám povídat, občas se prostě člověk musí potěšit i tímhle způsobem. 

a ještě k tomu počasí - já s ním tedy nemám žádný problém. pršet by nemuselo, ale jinak je to nejvíc fajn počasí, co vlastně může být. a vrstvení začíná :) yessss. 


no a takhle si zpívám. decentně. tohleto



pac a mějte se.
b.

úterý 26. srpna 2014

kaššova holka


šaty vintage od terky, pásek vintage, brýle rayben, boty vagabond


trpím v posledních týdnech depresí kvůli svým vlasům, proklínám soustavně tu ženštinu, co mi na hlavě vytvořila tohle oškubané hnízdo, vyhledávám a googlím tipy a recepty na urychlení růstu vlasů, pojídám tabletky a ovoce a zeleninu, každý den provádím masáž hlavy...výsledek je takový, že každé ráno, když se podívám do zrcadla, mám chuť spáchat rituální sebevraždu. ale život je fajn, takže obvykle volím možnost a) klobouk nebo možnost b)sponečka.

proč to ale všechno píšu? ne proto, abyste psali "ba neee, jsi krásná..". ne ne. důvod je ten, že na těchto fotkách od ivanushka si opravdu připadám krásná bez toho, aby mě o tom někdo přesvědčoval. nebo minimálně hezká. zkrátka a jednoduše - když trpíte pochybnostmi o sobě samém, napište kaššovi a ten vás věškerých duševních neduhů zbaví :)

....ale vlasy už by mi narůst mohly...

pac. bam

 


úterý 19. srpna 2014

mini mini

 


haha, honza aka pinin :D









podívejte se, já mám zkrátka ráda pikniky. taky mám ráda kluky z polagraphu, protože do toho, co dělají, dávají to pověstné srdíčko, takže ve výsledku jde poznat, že je jejich práce baví, i když to občas taky není úplně jednoduché. když mi tom napsal, že budou pořádat mini foceníčko pro minicooper, okamžitě jsem souhlasila. protože prostě přátelství!
jen pár lidí ( a většina těch, které už znáte a máte je rádi, tak třeba nicole a evaeliška a lukáš ), šaty od lazy eye, ve kterých se i ten největší syčák musí naráz cítit jako šlušně vychovaná mladá dáma, melouny, borůvky, víno, ...pro mě, jakožto milovníka dobrého masa, taky naprosto neodolatelně dokonalé sendviče z naše maso, díky, pinine... no a o sladkou tečku se postarala eliška se svými kubcakes :)
 byl to krásný den a já ještě jednou děkuju tomovi za pozvání a všem za příjemnou atmosféru (která se vytvářela sama..), za to, že jsme mohli být spolu a užít si tak hezké letní odpoledne. 


tímto vám chci říct: choďte ven, dokud to jde, povalujte se líně v trávě, dokud nám to počasí dovolí, jezte a pijte, protože přes léto je větší šance, že to vyběháte, foťte, protože lidská paměť je děravá, smějte se...zkrátka šiřte mír a lásku, neboť toho není nikdy dost!

pac. bam